Školní plán mobility

Pro získání podrobných informací o metodice vytváření školních plánů mobility si můžete stáhnout naši příručku Školní plán mobility.

Povinnou součástí Bezpečných cest do školy jakožto nového programu hlavního města Prahy ve spolupráci s o. s. Pražské matky a Oživením je vytvoření školního plánu mobility.

U nás je tato strategie školy pro podporu a rozvoj udržitelného cestování žáků poměrně čerstvou novinkou – první školní plány mobility vytvořily v rámci školních projektů Bezpečných cest do školy ZŠ Meteorologická, gymnázium Postupická a ZŠ Korunovační v roce 2008. V roce 2009 je zpracovaly též ZŠ a MŠ Praha-SlivenecZŠ Praha – Slivenec, ZŠ Jeseniova, ZŠ Masarykova v Praze – Klánovicích a SPŠS Dušní (viz databáze realizovaných projektů na webu Pražských matek).

PROČ A JAK ZPRACOVAT ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY

Cestování do školy představuje každodenní problém pro děti, rodiče, zaměstnance i návštěvníky škol. Stále intenzivnější automobilový provoz s sebou přináší riziko nehod, znečištění ovzduší, hluk a nedostatek prostoru pro volný pohyb nejen dětí. Stále více rodičů ze strachu o bezpečí dováží své děti do školy autem. Tím se však problémy s dopravou a kvalitou životního prostředí v okolí školy ještě stupňují. Děti, které do školy jezdí autem, jsou navíc vystaveny větším zdravotním i psychickým rizikům, než jejich spolužáci, kteří mohou chodit pěšky nebo jezdit na kole. Častěji trpí např. obezitou, nesamostatností, hůře se seznamují s vrstevníky a mají horší studijní výsledky. V autě umírá v důsledku nehod více dětí, než na ulici. Pokud dojde ke kolizi auta s chodcem, následky jsou pro něj zpravidla závažné.

Školní plány mobility (ŠPM) mají napomáhat tomu, aby děti mohly bezpečně a pokud možno co nejdříve samostatně cestovat do školy i ze školy pěšky, na kole či veřejnou dopravou a získaly tak dopravní návyky prospěšné jejich zdraví i životnímu prostředí.

Nejdelší tradici mají ŠPM ve Velké Británii, kde jsou podporovány státem (každá škola, která zpracuje ŠPM, má nárok na státní podporu). Výchově k udržitelným dopravním návykům však věnují velkou pozornost i v mnoha dalších evropských státech, například v sousedním Německu či Rakousku. V ČR se dosud klade důraz především na dopravní bezpečnost dětí na jejich cestách do školy. Při rozhodování dospělých o tom, zda své svěřence nechají pohybovat samostatně, hraje bezpečnost důležitou roli. Školní plány mobility se však zabývají i dalšími aspekty důležitými pro výchovu a zdravý vývoj dětí, jako je například výchova k udržitelné dopravě, zdravému životnímu stylu a odpovědnému postoji k životnímu prostředí, mají hlubší dopad i delší horizont působení.

Co je školní plán mobility?

Je to jednoduchý písemný dokument, ve kterém škola pojmenuje hlavní problémy spojené s cestováním do a ze školy, určí hlavní cíle a tomu odpovídající prostředky k jejich dosažení. ŠPM se tak snaží vytvořit pro děti (právě tak jako pro rodiče, zaměstnance i návštěvníky školy) podmínky k tomu, aby mohly do školy samostatně chodit, jezdit co nejbezpečněji na kole nebo využívat veřejnou dopravu.

Aby byl ŠPM efektivní a funkční, musí zahrnovat potřeby celé školní komunity. Výhodou je, pokud se podaří do něj zapojit i sousedy z okolí. Nejde jen o to nalézt technická řešení, ale především stanovit priority, cíle a opatření, které vytvoří rámec pro osvojování cestovních návyků šetrných k životnímu prostředí i vlastnímu zdraví. ŠPM sice řeší dopravní problémy, ale proces jeho vytváření a uskutečňování je především aktivním výchovným nástrojem.

ŠPM představuje stále se obnovující proces. Nelze jej vytvořit ze dne na den, ale právě tak jej nemá smysl ukončovat, měl by se průběžně rozvíjet a stát se součástí plánu rozvoje školy. Práci se školním plánem mobility je třeba začlenit do výuky již od raného školního věku v rámci různých výukových předmětů i průřezově. Škola může díky plánu mobility demonstrovat své jasné a reálné rozhodnutí aktivně řešit otázky související s životním prostředím, zdravím a sociální problematikou.

Cestování do školy se týká především dětí, dětem je proto třeba dát v rámci ŠPM prostor vyjádřit svůj pohled, názory, problémy a aktivně je zapojit do jeho vytváření i uskutečňování. Aktivní zapojení do ŠPM napomáhá žákům lépe porozumět výhodám chůze, jízdy na kole a používání hromadné dopravy jako alternativ k jízdě autem. Čím aktivněji se děti do vytváření ŠPM zapojí, tím větší je pravděpodobnost, že budou chodit, jezdit na kole či používat veřejnou dopravu i v dospělosti.

Základní cíle ŠPM:

  • redukovat objem automobilové dopravy související s cestami do a ze školy
  • zlepšovat a podporovat bezpečnost na cestách do a ze školy
  • aktivně podporovat zdravé a k životnímu prostředí šetrné cestovní návyky
  • vychovávat děti v aktivní a odpovědné občany

Jaké jsou výhody ŠPM?

  • rozvíjí možnosti a aktivity škol, které mají nebo usilují o status Zdravá škola, Eko-škola a jiné
  • poskytuje výukový rámec v rámci mnoha předmětů jako jsou např. občanská a enviromentální výchova, zeměpis, výtvarná výchova, tělesná výchova, matematika
  • zlepšuje zdraví a kondici skrze aktivní způsoby dopravování
  • zvyšuje bezpečnost v okolí školy
  • posiluje ostražitost žáků
  • rozšiřuje vědomosti a uvědomění širších souvislostí dopravy a lidských aktivit vůbec
  • podporuje nezávislost a zdravé sebevědomí u žáků
  • zvyšuje zájem o veřejné dění a zlepšuje výhledy začlenění dětí do společnosti v budoucnosti
  • upevňuje vztahy mezi školou, sousedy a lokální veřejnou správou
  • redukuje stres a šetří čas strávený v dopravních zácpách zlepšuje kvalitu vztahu rodič-dítě na cestě do školy
  • redukuje dopravní zácpy v okolí školy
  • zlepšuje lokální životní prostředí snižováním hluku a emisí
  • může napomoci získat finanční prostředky na dopravní zklidnění v okolí školy a opatření podporující udržitelnou dopravu

Kdo může být zapojen do tvorby ŠPM?

Školní plán mobility je potřeba vytvořit v pracovním týmu. V našich podmínkách by základem tohoto týmu měla být pracovní skupina sestavená v rámci realizace školního projektu Bezpečné cesty do školy, která se bude pravidelně scházet. V pracovní skupině by měli být zastoupeni tito zástupci místní komunity:

  • žáci (např. členové žákovského či studentského zastupitelstva, starostové tříd)
  • učitelé
  • rodiče
  • představitelé místné veřejné správy (úředníci, zastupitelé, radní, starosta apod.)
  • zástupci policie (dopravní inspektoři, městská policie)
  • dopravní projektant
  • konzultant
  • další osoby (dle potřeb školy a aktivit zvolených v ŠPM) – např. zástupci médií, specializovaných obchodů či klubů, podnikatelé podporující školu, odborníci

Obsah a tvorba školního plánu mobility

Co by měl obsahovat školní plán mobility:

  • stručný popis lokality, velikosti a typu školy
  • popis problémů, se kterými se škola (nebo více škol) potýká; tento popis by měl zahrnovat dopravní potřeby veškerých žáků, které vyplynou z mapování každodenních cest dětí do školy a ze školy, stejně jako cest na mimoškolní aktivity
  • výsledky průzkumu o způsobu dopravování:

– jak děti běžně cestují do a ze školy
– jak by rády cestovaly do a ze školy
– co jim brání v preferované dopravě

  • jasně definované a kvantifikované cíle (např. o kolik procent se zvýší počet žáků jezdících do školy na kole nebo chodících pěšky do určité doby)
  • navržená opatření, aktivity a kampaně vedoucí k naplnění definovaných cílů – tzv. akční plán
  • jasný časový harmonogram pro uskutečnění cílů ŠPM
  • zřetelně vymezené odpovědnosti jednotlivých osob
  • ubezpečení, že školní plán byl konzultován se všemi zainteresovanými stranami (nejlépe je dokument podepsat)
  • pravidelný monitoring a vyhodnocování výsledků, aktualizace ŠPM

Co je nutnou podmínkou vytvoření školního plánu mobility:

  • vytvořit pracovní skupinu (viz výše)
  • kontaktovat autorizovaného konzultanta, který bude s vytvořením plánu mobility pomáhat
  • provést mapování cest dětí do školy a dotazníkové šetření popisující problémy dětí, včetně dopravního průzkumu o způsobu dopravy do školy
  • zvolit způsob a formu co největšího zapojení dětí do celého procesu (může to být v rámci vlastivědy, dopravní či občanské výchovy, tělocviku, zeměpisu nebo matematiky, počítačová gramotnost, a dalších)

Akční plán jako součást školního plánu mobility

Po sestavení pracovní skupiny, mapování, které provedou děti (mladší děti s rodiči), a vyhodnocení dotazníkového šetření, je možné pojmenovat hlavní problémy týkající se cestování do školy a stanovit cíle, které povedou k jejich řešení.
Pak přichází na řadu akční plán, který jasně určí:

  • aktivity a opatření vedoucí k vytčenému cíli
  • kdo je uskuteční
  • kdo bude za splnění osobně odpovědný
  • termín splnění
  • vyhodnocení výsledků (zda měly nějaký dopad, zda vedly k cíli)
  • termín a způsob revize a aktualizaci

Mezi povinná opatření v rámci programů bezpečných cest (Praha – Bezpečné cesty do školy – koordinace o.s. Pražské matky a Oživení, v ČR – Na zelenou – koordinace Nadace Partnerství) patří zpracování dopravní studie s návrhy technických opatření dopravního zklidnění, jejichž realizace do značné míry závisí na veřejné správě.
Vedle toho však programy podporují i aktivity a opatření, jež škola může naplánovat a uskutečnit sama (viz níže). V akčním plánu definujte, které druhy šetrné dopravy chcete podporovat a jak. V úvahu přichází:

  • autobusová doprava – v menších vesnicích se školou v jedné centrální obci přichází v úvahu například hromadný svoz žáků do školy autobusem, zajištění bezplatné nebo zlevněné dopravy autobusem
  • cyklistická doprava – podmínkou pro podporu tohoto způsobu dopravování do školy je zajištění dopravního zklidnění v okolí školy a vhodných tras, které by děti mohly bezpečně na kole absolvovat; opatřením může být vytvoření podmínek pro ukládání kol a uskladnění cyklistických pomůcek na škole (uzamykatelné stojany, přístřešky na kola, sprchy, skříňky na helmy apod.), nákup cyklistického vybavení (kola, helmy apod.), tipy na aktivity směřující k podpoře jízdy na kole jsou uvedeny níže
  • chůze – nejjednodušší a všestranně prospěšný způsob dopravování do školy, důležitou podmínkou pro bezpečnou a pohodlnou pěší dopravu je opět zajištění dopravního zklidnění v okolí školy, bezbariérových tras, aby je mohly absolvovat i maminky doprovázející děti s kočárkem; opatřeními podporujícími pěší dopravu může být například organizace tzv. pěšibusů, hlídání přechodů na cestě do a ze školy rodiči či prarodiči žáků (např. po předchozím vyškolení policií), praktický i teoretický nácvik pěšího pohybu dětí v reálném prostředí města či obce apod. (další nápady jsou uvedeny níže)
  • car-sharing – vhodný způsob dopravování pro ty, pro něž doprava na kole či pěšky není možná vzhledem k větší vzdálenosti od školy; více rodin může sdílet jedno auto při jízdě do školy a zaměstnání

Na co byste neměli zapomínat

  • ŠPM je dlouhodobý proces
  • ŠPM není pouhá teorie, týká se každodenního života cíle je třeba jednoduše formulovat a musejí být splnitelné
  • ŠPM by měl bavit děti, pedagogy i rodiče, o jeho smysluplnosti by měli být přesvědčeni
  • ŠPM je třeba provázat co nejvíce s výukou
  • do ŠPM je třeba zapojit co nejvíce děti, zejména ve fázi průzkumů a mapování
  • o každém kroku ŠPM a každém úspěchu informujte místní komunitu (na nástěnce, webu, v místních médiích) a chvalte děti
  • každý úspěch je třeba oslavit – upevňuje to pocit sounáležitosti a potvrzuje všem účastníkům smysluplnost jejich počínání
  • o každé schůzce pracovní skupiny udělejte zápis
  • ŠPM je třeba periodicky vyhodnocovat – ověřit, zda výsledky vedly k vytčenému cíli
  • ŠPM je třeba pravidelně aktualizovat

Souslednost kroků při vytváření a uskutečňování ŠPM

  • sestavení pracovní skupiny
  • mapování, průzkumy, dotazování, konzultace
  • vyhodnocení získaných informací z průzkumů – pojmenování všech problémů a potřeb v souvislosti s dopravou do školy
  • definování a kvantifikace cílů
  • vypracování akčního plánu s opatřeními
  • zveřejnění ŠPM na nástěnce, webu, v médiích
  • sledování a vyhodnocení výsledků
  • oslava dosažených výsledků
  • stanovení nových cílů
  • nový ŠPM a jeho zveřejnění (opakující se proces)

Některé nápady a tipy pro aktivity, kampaně a průzkumy v rámci ŠPM:

  • uspořádání dnů nebo týdnů bez (např. v rámci Evropského týdne mobility a Dne bez aut)
  • soutěž (například celoroční) o nejvíce ušlých či ujetých km do školy bez auta, může se uspořádat jako cesta kolem světa, kde se vyznačují trasy každý např. měsíc

– výtvarné soutěže a akce nejrůznějšího charakteru (např. o nejlepší logo školy v projektu Bezpečné cesty do školy, grafické zpracování ŠPM, malování podchodů nebo jiných nevzhledných míst kolem školy, výtvarná zpracování dopravních témat)

  • uspořádání společné snídaně pro všechny, kdo dojdou do školy pěšky nebo na kole
  • sledování automobilového provozu dětmi: obsazenost automobilů, „školní hlídky“ monitorující přestupky řidičů (fotografie s datem se mohou poslat Policii, děti si mohou vyrobit své vlastní kartičky s upozorněním na přestupek, který budou dávat neukázněným řidičům za stěrače), počítání kolik CO2 se „ušetří“, půjde-li celá škola 1 den pěšky, o kolik ubude prachu, bude-li chodit jedno dítě celoročně do školy pěšky či jezdit na kole, sledovat, kolik projde lidí na zelenou a kolik projede na zelenou aut, kolik aut projede za stanovenou dobu přes přechod a kolik přes něj přejde lidí, měření doby, po kterou musejí chodci čekat na zelenou a doby, kdy jim svítí zelená pro přecházení atp.
  • uspořádání cyklovýletů pro děti s rodiči, kurzy údržby a jízdy na kole pro žáky nebo i jejich rodiče
  • zřizování dětských dopravních hlídek, které sledují, zda rodiče jezdící autem do školy nebrání při parkování dětem ve výhledu, pokoušejí se přesvědčovat rodiče, aby jezdili s dětmi na kole do školy nebo chodili pěšky
  • uspořádání besedy a prezentace o různých typech a cenách kol
  • pořádání seminářů a besed s nejrůznějšími lidmi, kteří by mohli ovlivnit podobu veřejného prostoru kolem škol nebo děti a jejich rodiče vzdělávat (starosta, radní a zastupitelé, policie, zástupci sousedících obchodů, dopravní odborníci, enviromentalisté apod.)
  • shromáždit z rodin rozbitá kola, nechat je repasovat a poskytovat je dětem či rodinám, které nemají dostatek prostředků na nová kola
  • pro rodiče, kteří se nemohou vzdát dojíždění autem, zařídit možnost parkování dále od školy (v Anglii jsou využívána prázdná parkoviště sousedících hospod), aby se zabránilo nárůstu dopravy přímo před školou a jejich děti mohly jít alespoň kousek cesty do školy pěšky

Níže naleznete několik užitečných prezentací a dalších materiálů k problematice školních plánů mobility. K dispozici máme také českou verzi DVD Zdravější cesty – školní plán mobility v praxi včetně příručky pro učitele, které vytvořila britská organizace Sustrans a které v 45 minutách představuje příběhy 8 britských škol na jejich cestě k vytvoření plánu mobility.